Occupant
/ˈɑkjəpənt/
noun
intermediate
বাংলা অর্থ
অধিবাসী, দখলদার
English Meaning
A person who lives in or uses a place.
Synonyms
Antonyms
—
উদাহরণ বাক্য
The new occupant moved in last week.
নতুন অধিবাসী গত সপ্তাহে উঠে এলেন।
/ˈɑkjəpənt/
noun
intermediate
অধিবাসী, দখলদার
A person who lives in or uses a place.
—
The new occupant moved in last week.
নতুন অধিবাসী গত সপ্তাহে উঠে এলেন।